Trust je specifická forma uspořádání majetku. V čem tkví jeho výhody, pro koho je vlastně vhodný a jak se zakládá?
Co je to trust
Trust je právní institut, který můžeme primárně znát z angloamerického práva. Jeho princip je jednoduchý, zřízen je mezi dvěma stranami, kdy první strana majetek spravuje a druhá strana z něj má užitek.
Osoba mající z trustu užitek se nazývá obmyšlený nebo beneficient. Trust se do češtiny překládá jako svěřenský fond (anglicky trust fund), proto se osoba správce někdy také konkrétněji nazývá svěřenský správce, případně anglicky trustee.
Trusty mohou být rázu komerčního i soukromého, ale jeho hlavním účelem bude vždy správa majetku. Trusty jsou v našem právním prostředí poměrně novinkou, ale již dnes jsou velice oblíbené a jejich popularita stále roste.
Proč založit trust
Obmyšleným může být fyzická, ale i právnická osoba. Většinou se trusty používají k uspořádání rodinného majetku a dobročinných darů. Vysoce účelné jsou zejména při mezigeneračním převodu majetku.
Dále jsou využívány jako alternativa k rozdělení majetku v rámci dědického řízení, skrze použití svěřenských fondů je možno obejít dokonce i neopominutelné dědice.
Dalšími důvody, proč využít trust, může být například zamýšlená podpora třetí osoby, případně záměr ukončit obchodní činnost, a to primárně s úmyslem obchodní závod zachovat a stále z něj jistým způsobem čerpat užitek.
Využívá se i v případě řešení možného střetu zájmů politicky exponovaných osob. Trust lze využít jako ochranu před bankrotem, případně i potenciálním rizikem podvodu. Dále trust může být značnou výhodou i v případě exekučního řízení.
Jak na založení trustu
Trust vzniká ustanovením zakladatele, který se v angličtině nazývá settlor. Ten vyčlení majetek, jenž může být charakteru movitého, ale i nemovitého. Do trustu je možno vložit peníze, movité věci, cenné papíry pohledávky i nemovitosti. Posléze jej vloží do správy správci, jehož si rovněž sám ustanoví.
K tomuto majetku má správce tzv. právní titul. Práva k majetku vykonává tedy shodně, jako by byl vlastníkem majetku, ačkoli jím fakticky není. Takovýto majetek není závislý na jakémkoliv právním subjektu, původní zakladatel svá vlastnická práva zcela pozbývá.
Zakladatel je při zakládání trustu povinen sepsat tzv. statut svěřenského fondu. Je nezbytné, aby byl přijat ve formě notářského zápisu. V rámci něj zakladatel definuje osobu beneficienta a také základní rámec, jímž se určí, jakým způsobem má být trust spravován.
Kdy trust zaniká
Svěřenský fond zanikne jednak prostým uplynutí doby, na kterou byl založen nebo také dosažením účelu ke kterému byl zřízen. V některých případech může být zánik vyvolán i rozhodnutím soudu ze zákonem stanovených důvodů.
Majetek dříve vyčleněný v trustu je nutné vypořádat. Připouští se tak jednak varianta, aby připadl do vlastnictví obmyšleného, v případě neexistence obmyšleného, může připadnout i zpátky zakladateli. Pakliže není ani zakladatel, dostane se majetek do rukou státu.