Pokud si kupujete nový vůz, může vám jít z veškeré automatiky, která zde je, hlava kolem. Jsou zde totiž vymoženosti, o kterých se nám ještě před pár lety ani nesnilo, a nové přibývají s každým dalším modelem. Dnes je již například standardní součástí parkovací asistent, který nás včas upozorní, pokud se příliš přiblížíme k vozu, stojícímu za námi. Tím nám pomůže při zajíždění na parkovací místo. Mnozí noví řidiči však již mají problém bez něj zaparkovat, neboť nedokážou příliš dobře odhadnout vzdálenost. To však není vše. Stále více vozů je vybaveno automatickou převodovkou, díky které se řidič již nemusí starat o řazení. To ocení zejména nováčci, pro které to mnohdy může být i stresující.
Opominout však nelze ani různé bezpečnostní prvky, jako například airbagy a mnohé další, které mají řidiče i pasažéry ochránit v případě nárazu. A vzhledem k rostoucímu počtu aut na našich silnicích a s tím spojeným růstem počtu dopravních nehod je jasné, že se to rozhodně vyplatí. Mnoho lidí se však bojí, aby tato automatizace nezašla příliš daleko. Koneckonců, již dnes se mluví o sytému, kdy člověk nebude muset ani řídit – auto samo jej odveze, kam si bude přát. A to se některým lidem zdá děsivé, neboť tak nebudou mít kontrolu nad vozidlem.
Jak se však říká, vývoj nelze zastavit. Je tedy velmi pravděpodobné, že k něčemu takovému nakonec spějeme, i když s největší pravděpodobností budou prvními vlaštovkami plně automatické vlaky, ať už ty klasické nebo v metru. Koneckonců, ty již dnes běží z velké části na automatiku, a důvod, proč zde stále najdeme strojvedoucího je ten, že by mnoho lidí bálo do automatem řízeného vlaku nastoupit. Avšak jak jde vývoj kupředu a systémy jsou stále dokonalejší a spolehlivější, i odpor proti nim slábne. Je tedy pravděpodobné, že první plně automatické veřejné dopravy se dočkáme již zanedlouho. Zda však bude úspěšná je prozatím ve hvězdách.