Téměř každý člověk má rád světlo.Dokonce i noční hlídač, který si ho, většinou, nosí s sebou.
· V nejrannějších dobách lidé využívali ke svícení oheň. Byl to, pro ně, jistě převratný objev.
– najednou bylo teplo
– tepelně upravené maso se dalo konečně ukousnout
– v noci se nemuseli tolik bát, že se stanou potravou
Jakmile tedy přišli na výhody ohně, už si ho nenechali vzít. Pokud bychom se zaměřili pouze na to světlo, myslím, že ho využili docela rozumně.
· Nejprve si posvítili loučemi, na které nasbírali materiál v okolích lesích.
– dřevo, smůla.
· Později přišli na výrobu svící – ne každý si je mohl dovolit.
– Vosk na svíčky byl drahý.
· Průběžně, se svícemi, byly k mání i olejové lampy.
– Olej se dal získat mnoha způsoby a z mnoha surovin
1. konopný
2. makový
3. slunečnicový
4. lněný
5. řepkový
Lampa byla také velice jednoduše sestavena. Byla to jen nádoba a knot. Pokud si chceme doma vykouzlit tajemnou atmosféru, můžeme sáhnout po olejové lampě i dnes.
Světelná romantika
Od olejové lampy byl už jenom krůček k petrolejové.Její konstrukce byla maličko složitější.
– nádrž na petrolej
– knot
– cylindr
– šroubek na vytahování knotu
– zrcátko.
Petrolejky můžeme vidět především na hřbitovech, kde je lidé zapalují, na důkaz toho, že si vzpomněli. Ale nejen nebožtíkům je určeno jejich světlo. Pokud máme strávit nějaký čas v domě, kde není zaveden elektrický proud, většinou sáhneme po tomto zdroji světla. Pro romantické chvíle bych ale spíše doporučovala svíčky.
Petrolej má totiž několik nevýhod
· Nepříjemně páchne.
· Jestliže ji chceme používat a nikdo nám to nevymluví, měli bychom si zvýšit pojistku. Pokud petrolejku převrhneme, může dojít ke katastrofě.
Ať už si příjemné chvíle, v našem domově, vykouzlíme olejovou lampou, petrolejkou, svíčkou nebo třeba ohněm v krbu, záleží jen na tom, aby nám bylo dobře.